Kraví hora - Vřesoviště s válečnou minulostí

Na jihozápad od historického Znojma se mezi dyjským údolím, Sedlešovicemi a Konicemi táhne výrazný terénní hřeben zvaný Kraví hora. V nejvyšším bodě dosahuje 325 metrů nad mořem, což vůči hladině Dyje představuje více jako stometrové převýšení. Přes Kraví horu vede prastará komunikace spojující Znojmo s dolnorakouským Retzem, dnes určená pouze pěším a cyklistům.

Na svazích Kraví hory nad Sedlešovicemi a Konicemi najdeme jedny z nejkvalitnějších a nejstarších vinohradů zdejší vinařské oblasti. Na druhé straně svahy naproti Znojmu jsou od komunistických dob posety domky a ovocnými sady zdejších zahrádkářů. Náhorní pláň je již součástí Národního parku Podyjí a je porostlá jednak lesním porostem a jednak ojedinělou vřesovištní vegetací a teplomilnou květenou, které se zde daří kvůli výborným mikroklimatickým a půdním podmínkám a také skutečnosti, že na Kraví hoře se pravidelně kosí tráva a pase dobytek (zejména ovce). S výjimečnou flórou souvisí výskyt chráněné fauny, jako např. užovky hladké.

Pláň Kraví hory v minulosti vybízela k vojenským manévrům: v zimě 1631/1632 se zde scházelo císařské vojsko pod velením Albrechta z Valdštejna, v roce 1742 zde stanový tábor rozbili Prusové Bedřicha Velikého a v roce 1809 během bitvy u Znojma odtud francouzské kanóny císaře Napoleona I. pálily na rakouské pozice na Dolním předměstí Znojma (dnešní nám. Republiky a Vídeňská třída). Jako vojenské cvičiště pak Kraví hora bohužel sloužila v období od 1. světové války až do 60. let 20. století.