Lesopark v Gránickém údolí - Znojemský malý Grand Canyon

Historické Znojmo a Hradiště sv. Hippolyta od sebe odděluje neobyčejně hluboce zařízlé údolí Gránického potoka. Ve středověku bylo ze strategických důvodů udržováno zcela odlesněné kvůli možnostem ostřelování z městských hradeb a hradní pevnosti. Když ve Znojmě roku 1878 vznikl Okrašlovací a zalesňovací spolek, byl ve spolupráci s městskou samosprávou vytyčen velkorysý projekt pro následující dvě dekády – vybudování lesoparku v Gránicích.

Hlavní vstup do lesoparku v podobě rampového sestupu přes starou městskou hradbu byl zřízen na ostrohu u starého minoritského kláštera na konci dnešní ulice Přemyslovců. Na přilehlém svahu Gránického údolí brzy vznikla síť serpentinových stezek a vrstevnicových pěšin s kamennými výklenky pro lavičky. Taktéž na dně údolí sledovaly tok potoka paralelní cesty propojené několika lávkami a mostky.

V 1. polovině 20. století byla síť stezek v Gránickém lesoparku i přičiněním vojáků ze zdejšího 24. pěšího pluku zahušťována a prodlužována dále proti proudu potoka. Stará vozová cesta na Hradiště, překonávající potok u Spáleného mlýna po starém kamenném mostu, byla tehdy přeložena do nové, delší, pozvolnější trasy. Došlo také k přímému propojení Gránic s Karolininými sady tzv. Muckovou stezkou, vedoucí po skalním srázu kolem znojemského hradu. V současnosti je Gránický lesopark postupně rekonstruován.